nejlepší stranky

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

divoke kočky

Divoké kočky
[Coyote Ugly 2000]

Mladá maloměstská Violet opou�tí svého obtloustlého, trochu nabručeného, ale správňáckého otce, a vyrá�í do New Yorku, aby si vydobyla úspěch svými písničkami. Patologický strach z �ivého vystupování, ve kterém hraje jistou roli kariéra zesnulé matky, ov�em způsobuje, �e nestojí o post plnohodnotné písničkářky, stačí jí písně pouze skládat a opatřovat textem. V New Yorku Violet nesklidí se svými skladbami okam�itý úspěch a poněkud omylem skončí jako jedna z barmanek v drsném baru Coyote Ugly, kde k rozlévání tvrdých drinků patří také dravá a vyzývavá show. Nicméně lásku, úspěch a �ivotní hodnoty lze nalézt i bez nahrávacího kontraktu v kapse.

Se základní premisou scénáře si očividně nikdo nelámal hlavu. Pravda, na tom je�tě nemusí být nic �patného, i na hromadě kli�é se dá při tro�e invence slu�ně stavět. Jenom�e tentokrát stokrát viděné není pouhým stavebním kamenem, nýbr� celým domem s číslem popisným stojedna. �éfarchitekta Jerryho Bruckheimera, proslaveného zejména produkcí akčních hitů (Skála, Top Gun, Armageddon) u� zřejmě omrzelo �dímat peníze ze stále stejných peně�enek a pokusil se navázat na svůj star�í "dívčí" produkt Flashdance. Nenaplněné ambice stát se novým "popelkovským" mýtem pro zasněná mladá děvčata (ehm� také vám to spojení připomnělo Sma�ená zelená rajčata?) se Divoké kočky ani nesna�í nijak zastírat.

Zůstává poněkud záhadou, proč si Bruckheimer k takovému pokusu pozval bezvýznamnou scenáristku a re�iséra debutanta. Naopak pochopitelné je anga�ování samých nových mladých dívčích tváří, "ostříleněj�í" herečky by jednak nafukovaly rozpočet a druhak by na sebe strhávaly pozornost. Divák slinta by si tedy nemohl neru�eně vybrat, která z typově vyvá�eného hereckého ansámblu se mu vlastně líbí nejvíce. I kdy� popravdě řečeno náročný slinta si nevybere. Naopak obsazení nějakého seriózněj�ího herce s kladným vztahem k občasným komerčním pokleskům, konkrétně Johna Goodmana, patří ke zvyklostem podobných produkcí. Přirozeně se to týká role, v ní� nemá prostor vyvolat pozitivní emoce ani u svých skalních fanou�ků (jo, kdyby se mu tak zase zachtělo někoho� nejlépe Violet� rozprá�it do moře)..

Jediným světlým momentem Divokých koček jsou tedy řízné scény divokých tanečně-pěvecky-barmanských vystoupení. Kvalitou sice nikterak výrazně nepřevy�ují hardrockové videoklipy z osmdesátých let, vy�umělou přeslazenou limonádu tvořící zbytek filmu v�ak ano.

Není dvakrát fér strefovat se do jakéhokoliv filmu jen proto, �e s jeho cílovou skupinou se nedoká�ete identifikovat ani pro účely recenze. Jenom�e není ani mo�né chválit nudný a primitivní kýč jen kvůli tomu, �e jsou je�tě mezi námi diváci, kteří takových věcí zatím je�tě moc neviděli.
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.